Jak si hrát s kočkou, aby ji to pořádně bavilo

Máte doma dvě krabice hraček pro kočky a jen se na ně práší? Ale jen co vytáhnete kabel od počítače, je během vteřiny uloven? Jestli vám to něco připomíná, čtěte dál a zjistěte, co s tím.

Kočky toho nechtějí zas tak moc: dobré krmení, vodu, teplé místo na spaní, pár hraček a vaši pozornost. Při hře si užijete společný čas a vybijete pradávný kočičí instinkt lovce.

Určitě to znáte: Vytáhnete peříčko nebo myšku na tyčce, kočka chvíli číhá, pozoruje, hledá nejlepší cestu k útoku. Pak odlehčí zadní a hop…vmžiku svírá kořist. Proč domácí kočky tak milují podobné hry? Protože vzrušení z lovu uvolňuje hormony štěstí – endorfiny. Podobně, jako když si my lidé jdeme zacvičit.

Váš roztomilý parťák naplňuje hrou svůj odvěký instinkt – honit a zabíjet. S věkem a tréninkem vylepšuje své lovecké taktiky. Časem bude rychlejší, přesnější a kreativní ve způsobu lovení. Kočky milují hračky, které připomínají přirozenou kořist – třeba kožešinové a pískající.

Zájem o hračky podobné kořisti potvrdili v testu provedeném roku 1992 i výzkumníci John Bradshaw a Sarah Hallová. Zkoumali, jak se chovají domácí kočky při hře. Hračky s peřím podobné ptákům nebo ty tvarem podobné myším či pavoukům vzbudily největší úspěch. Vědci tak potvrdili, že instinkt spojený s lovem dobře funguje i na uměle vytvořené hračky.

TIP: Když si hrajete, nechte chvíli kočku „vyhrát“ – chytit hračku a olízat si ji. Bude mít radost z dobře odvedené práce.

Když si s malou šelmou nehrajete, nebo ji nenecháte aspoň nikdy zvítězit, hrozí frustrace a vybíjení energie jinde – třeba na nábytku.

To je velmi individuální. Chuť k hraní závisí na věku, povaze, aktuálním zdravotním stavu. Svou roli tu sehrává i roční období – i venkovní kočky si v zimě rády pohrají a zaloví doma, protože v mrazu a na sněhu to není taková zábava. V létě tolik energie nezbývá. Přirozené venkovní prostředí přeci jen skýtá víc zábavy než umělá myš na tyčce.

U doma chovaných koček sledujte míru pohybové aktivity. Jinak hrozí obezita a s ní spojené problémy i vybíjení agrese na nábytku a ostatních členech domácnosti. S doma chovanou šelmičkou si hrajte nejméně 15 až 30 minut denně, ideálně dvoufázově – třeba ráno a odpoledne.

Na výběr máte ze široké palety hraček:

• Míčky/míčky s peřím
• Plyšové myšky
• Hračky s lákavým obsahem uvnitř: tzv. catnipem neboli šantou kočičí
• Míčky/myšky na gumičce s tyčkou nebo bez
• Škádlítka na tyčce se zvonečkem nebo peříčky
• Tunely na skrývání i přípravu k útoku

Vyzkoušejte nejlépe od každé jednu. Preference malých šelem bývají individuální.

TIP: Ozvláštněte hry na lovení schovkou. Připravte různé tunely s otvory a jiné skrýše. Do nich pak spouštějte hračky na tyčce. Uvidíte tu smršť.

Hračky pro kočky můžete i sami vyrobit. Na internetu najdete spoustu návodů, třeba od oblíbené poradkyně Kláry Nevečeřalové. Dobré kousky – například přírodní kožené bičíky – seženete třeba i v obchodech s kostýmy. Dobrou službu udělá i drezurní bičík na koně s roztřepeným koncem.

Nemáte dost energie a času na společnou hru? Kočka sice miluje hlavně vás, ale uvítá i občasné zpestření. Výrobci se předhánějí ve vývoji různých robotických myší, udiček a provázků. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena a nejistota, jestli hračka zrovna u vás doma zaboduje.

V obchodech narazíte také na spoustu hlavolamů. Odměnou bývá schovaný pamlsek. Hra představuje zajímavou mentální aktivitu – hlavně pro doma žijící kočky. Neřeší však primárně potřebu pohybu. Proto hry kombinujte. Připravte každý den jiný, zajímavý program.

Máte doma lenocha? Zkuste hru s laserem. Ukazovátka seženete jak klasická bodová červená, tak i třeba modrá ve tvaru rybiček. Vyzkoušejte, které bude fungovat lépe. Stačí namířit kamkoli na zem – nikdy ne nikomu do očí – a zábavná honěná začíná.

Těžko říct. Spíše s tím ale nepočítejte. Zatímco psi aportování milují, u koček je spíše výjimečné. Zkuste chvíli házet míček nebo jen tak nechat ležet na zemi. Až bude nálada, vaše chlupatá parťačka si míček sama najde a začne ho honit. Můžete se přidat a míček jí házet. Uvidíte, co z toho nakonec bude.

• Kluzký nebo naopak hrubý povrch: Na linu a parketách mohou podkluzovat packy. Směřujte hru do středu místnosti, ne k rohům. Vyhnete se tak úrazu. U koberců zase hrozí zalamování a vypadávání drápků. Zkontrolujte je a případně zastřihněte.
• Nevhodné hračky: Zamezte útokům na kabely počítače nebo vaše nohy. Pokud se to stane, vytáhněte vhodnou kočičí hračku a pokračujte v programu ve vaší režii.
• Příliš dlouho trvající hra: Malí lovci se někdy neznají a bojují doslova na život a na smrt. Při známce vyčerpání a zrychleného dechu hru zklidněte nebo si odpočiňte šimráním či lehkou masáží.
• Frustrující lov: Hra by měla končit úspěšně. Nechte chvíli kořist ve spárách lovkyně, ať si ji očichá a označí podle svých představ. Na závěr ji pochvalte a pohlaďte.

Máte doma malého génia? Ověřte to pomocí jednoduchého testu. Tipy na ně najdete třeba v knížce Inteligentní kočka od Sally Morganové. Jedním z dobrých testů je třeba požádat 3 kamarády o to, aby na mobil nahráli, jak vyslovují jméno vašeho chlupatého parťáka. Například: „Micko“. Nahrajte i sebe a postupně všechny nahrávky kočce pusťte. Reaguje na váš hlas jinak? Pak zkuste některou z dalších složitějších her – třeba na koordinaci, schovávání předmětů nebo počítaní. Do akce můžete přizvat i klikr, oblíbený u her se psy.

Máte doma kočku, která si nechce hrát? Zkuste vytáhnout hračku po ránu nebo odpoledne před krmením. Možná ji k lovu přeci jen zlákáte a snídaně/oběd pak bude zaslouženou odměnou.

Pokud dlouhodobě chybí chuť ke hře, poraďte se se svým veterinářem. Možná je na vině fyzický nebo psychický problém. Jakmile ho lékař vyloučí/vyřeší, zaměřte se na krmivo. Náš poradce vám pomůže najít krmivo na míru aktivity a zdravotního stavu vašeho parťáka.