Osina u psa i kočky: Jak se jí zbavit?

Léto plné slunce a tepla láká na procházky v přírodě. Ale pozor. Z podařeného výletu do zeleně se váš parťák může vrátit nejen s fajn zážitky, ale také s klíštětem anebo ještě hůře s nepříjemnou osinou. Co je osina zač, čím vším škodí a jak jí psa účinně zbavit? 

Pod názvem osina se ukrývá štětinové zakončení klásku vysokých trav, zejména ječmene myšího. Narazíte na ni většinou na loukách či na polích, stejně tak se ale vyskytuje i v parcích, na sídlištích nebo podél běžných cest. 

V létě, kdy travní rostlina dozrává a vysychá, její semena křehnou a vypadávají ven. Každá obilka obsahuje několik dlouhých štětin, které slouží k uchycení a přenosu semen. Podobné štětiny zdobí i samotný klásek, který se v průběhu usychání rozpadá na několik menších částí: osin.

Unikátní tvar štětinek zajistí, že se osiny lehce zapíchnou do čehokoliv, co se kolem objeví. Třeba do těla procházejícího zvířete, kterým poté putují neustále vpřed, avšak nikdy zpět. A právě v tom spočívá jejich nebezpečí.

Osiny bývají velmi malé a díky svému jedinečnému tvaru se mohou zavrtat do prakticky jakékoliv části těla. Nejčastěji však postihují zejména meziprstí, uši, oči a dýchací ústrojí zvířete.

Jakmile se osina do kůže dostane, vstup se uzavře a osina putuje dále do podkoží, které mechanicky zraňuje a infikuje. 

Výsledkem je bolestivý zánět. Místo vniknutí zrudne, oteče, začne být bolestivé a časem vznikne hnisavé ložisko, ze kterého hnis vyteče otvorem ven. Zvířeti se mnohdy uleví, ale bohužel ne na dlouho: osina totiž i nadále zůstává v těle, cestuje a vytváří nová hnisavá ložiska. 

Sledujte důležité klinické příznaky:

• kulhání
• nadměrné olizování postiženého místa
• červená, horká a bolestivá kůže s otokem
• v těžkých případech se může objevit teplota a nechutenství

• frkání
• kýchání
• kašel
• obtížné dýchání
• výtok z nosu (s krví/bez krve)

• zarudlé a oteklé oko
• drbání oka packou
• otírání oka o různé předměty

Je-li problém vašeho psa skutečně osina, počítejte se zdlouhavou a poměrně složitou léčbou, kterou komplikují zejména již zmíněné cestovatelské schopnosti osin. Rozhodně neváhejte vyhledat zvěrolékaře: jen ten bude schopen osinu v těle vašeho parťáka skutečně najít a zajistit. 

Ve většině případů postižené místo rozřízne, aby šlo osinu vyjmout. Uvízne-li osina v dýchacím ústrojí, dostane ji lékař ven pomocí endoskopického vyšetření. Z ucha se osina vytahuje speciálním otoskopem. V obou těchto případech musí být zvířata v celkové anestezii. 

Nejvíce ohroženými zvířaty jsou kočky a psi, kteří tráví většinu času venku. Rizikovými jsou také psi s dlouhou srstí, do které se osiny lehce zapletou a dále také zvířata s postavenýma ušima. Právě do nich mohou osiny mnohem snadněji proniknout.

Osinám se zcela vyhnete ve chvíli, kdy se budete držet mimo travnaté plochy, což však i při té nejlepší vůli půjde jen velmi těžko.

Svému parťákovi proto raději věnujte zvýšenou pozornost po návratu z každé letní procházky. Pečlivě zkontrolujte prostor mezi jeho prsty na tlapkách, uši, oči, nozdry i tlamu. Vykartáčujte ho a pinzetou odstraňte všechny osiny, na které narazíte.

Hlavně si ale pamatujte, že pokud se už osina do těla vašeho chlupáče dostala, nevyjde z něj sama ven, a proto při jakémkoliv podezření navštivte veterinárního lékaře. 

Ať se váš parťák zbytečně netrápí a můžete společně zase brzy vyrazit na výlet do přírody.

• Jde o štětinové zakončení klásku vysokých trav.
• Jen veterinář umí nadobro zatočit s osinou ve všech částech těla. Zabrání tak zbytečným komplikacím.
• Nejvíce ohroženi jsou psi a kočky. Pozor hlavně u psů s dlouhou srstí.