Důležitá socializace psa – kdy a jak začít?

Socializace psa je proces zvykání si a učení klidných a správných reakcí, aby mohl váš parťák prožít spokojený život bez stresu. Socializovat můžete na cokoliv – na lidi, na ostatní psy, na koně, zvuky, situace nebo třeba na divokou zvěř. Někdy to ale není vůbec jednoduché.

Jednoduše hned. Čím dříve, tím lépe. Nejdůležitější fáze vývoje štěněte začíná hned 3. týden jeho života a od 18. týdne zvídavost štěňat klesá. Pro naučení správných vzorců chování je proto vhodné začít se zvykáním na nejrůznější situace právě v tomto období. Na mnohé podněty později štěňata často reagují strachem.

Přestože se štěňata většinou rodí se spoustou sourozenců, jakmile najdou nový domov a stanou se součástí pouze lidské smečky, ztratí schopnost komunikovat se svými soukmenovci. Nevědí, jak se chovat správně ke druhým psům. Nebo hůř, když na ně nějaký pes přímo běží. K tomu dnes poměrně účelně slouží psí školky a socializační procházky s trenéry. Přihlásit se tam můžete i se starším psem, nejen se štěnětem.

Pod dohledem odborníka se naučíte číst signály psí řeči a správně je interpretovat vy i váš čtyřnohý parťák. Protože špatnou komunikací vzniká nejvíce psích konfliktů a stresových situací pro majitele. 

Pes je sice šelma, ale s lidmi si velmi dobře rozumí. Jen je potřeba ho na jejich přítomnost odmalička zvykat pozitivními zkušenostmi. Štěně by mělo od útlého věku mít možnost co nejvíce různorodých prožitků s lidmi. Potkávat by se mělo s muži, ženami, dětmi, všech věkových kategorií a nejrůznějších postav a stylů chůze. Dodržujte však jisté hranice – bez dovolení by neměli na vašeho psa zničehonic sahat. Váš parťák ve vás musí cítit jistotu, že se nic neděje, ale zároveň se nehrnout hned ke všem cizím lidem. 

Při procesu socializace dbejte hlavně na to, abyste netlačili svého čtyřnohého přítele do okamžiků, které se mu nelíbí a jsou na jeho chápání příliš rychlé. Mohl by si takovou zkušenost zapamatovat jako negativní a do budoucna reagovat na podobné situace se strachem. Důležité je pohodlí a pocit bezpečí. A také pravidelnost. Socializovat štěně jednou za měsíc a po zbytek času jej mít uvázané na zahradě nemá žádný význam. 

Někdy je té socializace zkrátka až moc. Slyšíme o ní ze všech stran, jak je důležitá a jak ji určitě nepodcenit. Pes si pak ale zvykne, že každý výlet ven znamená dovádění se psy a mazlení s lidmi a může být tzv. přesocializovaný, tedy se s radostí vrhá na vše živé kolem. To je extrém, který ale také není zrovna ideální. Musíte naučit svého parťáka, aby se šel seznámit pouze se psy a s lidmi, se kterými mu to dovolíte.

Zkuste mu k tomu určit povel, například “můžeš” nebo “bav se”, aby věděl, že máte situaci plně pod kontrolou a že je bezpečné jít se seznámit. Socializace rozhodně není vhodná s každým psem na potkání, protože “oni si to vyříkají” není vždy schůdná cesta. Může způsobit nepříjemné zkušenosti a šarvátky, které poznamenají psychiku vašeho parťáka. 

Štěně i dospělého psa, kterého si přivedete domů, zapojujte od prvního okamžiku do vašeho běžného života. Berte ho ven co nejvíce mezi lidi, aby si na ně zvykal. Vodítko ale udržujte vždy volně prověšené. Vezměte ho všude tam, kam psi smějí – například na nákup do zverimexu nebo do tramvaje. Netlačte na něj, pozorně sledujte jeho řeč těla a chvalte ho, za odvahu a dobře zvládnuté situace.

Domluvte se také na socializaci s jinými psy (u štěňat pro jistotu počkejte, až budou plně proočkovaná nebo je socializujte pouze s opravdu zdravými psy). Raději nevsázejte na náhodná setkání a vše předem připravte. Socializujte nejprve se stejně rovnými, jako je váš čtyřnohý parťák. Mějte situaci pečlivě pod kontrolou a pokuste se vyhnout negativním zkušenostem, mohou trvale ovlivnit vašeho psa.

Socializujte pravidelně, nejlépe několikrát týdně, ale nepřehánějte to. Dopřejte psovi dostatek času nové zážitky zpracovat a správně se s nimi vyrovnat. 

Správná socializace není zase taková věda. Je jen potřeba přemýšlet, aby si z ní váš čtyřnohý parťák neodnesl špatnou zkušenost. Například setkání obřího neopatrného psa s malým štěnětem asi není nejlepší nápad. Hledejte spíše sobě rovné psí parťáky. Bedlivě také sledujte hru. Přiklekávání na přední packy není vždy výzvou ke hře, ve spoustě případů jde o gesto se snahou přemístit protějšek jinam, protože je moc blízko nebo na místě, které psa zneklidňuje. Při hře by ocas měl být nesený vždy uvolněně a radostně povlávat, vzpřímený nebo ztuhlý ocas rozhodně nevyjadřuje spokojenou relaxaci.

Nezkoušejte také socializační lekce s nevykastrovanými samci, když zrovna vaše fenka hárá. Sledujte řeč těla vašeho parťáka, kdy už má té psí komunikace dost a mějte situaci pod kontrolou, aby ve vás neztratil důvěru.

Pak budete mít vyrovnaného a sebevědomého parťáka, nadšeného pro každé dobrodružství, vyzařujícího klid a rozvahu.

• Socializace je významný proces navykání na běžný život.
• Pes se musí naučit správně komunikovat se psy.
• Majitel se musí naučit správně číst signály svého psa a respektovat je.
• Se socializací to lze snadno i přehnat! Dodržujte pravidla a hranice.
• Socializujte pravidelně a zpočátku ideálně v předem domluvených situacích.