3 důvody, proč vám štěně okusuje ruce a nábytek. Jak jej to odnaučit?

Pořídili jste si domů malé a skotačivé štěně, které vám hned první den rozškubalo bačkory, zničilo čalounění nebo koberec a ve své demoliční vášni pokračuje i po několika týdnech společného soužití? Je třeba zvolit správnou výchovu, připravit si pořádnou porci motivace a hlavně trpělivost.

Rafne vás ostrými zoubky do ruky, když jej hladíte nebo při společných hrátkách? Je to proto, že neví, jak si hrát, aniž by vám ubližoval, a také tím prozkoumává svět. Musíte mu ukázat, co má dělat, spíše než ho napomínat, co nemá dělat. 

Kousání je pro něj přirozená činnost, pomáhá mu prozkoumávat svět a odbourává stres. Je to jako s malým dítětem, které strká různé předměty do pusy nebo je olizuje. 

Rozptylte parťákovu pozornost hrou, která mu ňafání do rukou nebo různých předmětů vynahradí. Zkuste přesměrovat jeho pozornost na hračku a chvíli si s ním hrajte. Bude z toho mít větší potěšení, než o samotě okusovat něco, za co pak dostane vynadáno. A o to právě jde. Když budete vytrvalí, spojí si to s příjemnou interakcí s vámi a místo nábytku a rukou vám rovnou přinese vyzývavě hračku. 

Věděli jste, že…?  Štěňata při přezubování by neměla hrát drsné přetahovací hry. Může to ovlivnit postavení zubů a napomoci do budoucna špatnému skusu a s ním spojenými problémy s chrupem.

Štěňata žvýkají takřka cokoliv, co se jim dostane do tlamy a to nejvíce v období, kdy se jim prořezávají zuby. Z dlouhé chvíle pak padnou za oběť boty nebo se třeba vrhají na dřevěné nohy od stolu a židlí. Jak pomoci štěněti i nábytku? Stačí pořídit vhodnou hračku ke žvýkání – ulevíte mu od bolesti. Skvělou volbou jsou třeba kávové kořeny nebo různé růžky a parůžky na okus. Bývají pevné, bezpečné a mají dlouhou životnost.

Vaše štěně dokáže hodně věcí, ale zabavit se samo, ležet klidně a čekat, až si jej všimnete – to je pro něj téměř nesplnitelný úkol. Pokud parťákovi chybí z vaší strany dostatečná pozornost nebo nemá ve své blízkosti různé hračky, na kterých by se vyřádil, začne kousat do všeho, co mu přijde do cesty. 

Vsaďte na interaktivní hračky. I když je štěně ještě malé, je po čertech chytré. Interaktivní hračky jsou plnitelné pamlsky, které si mrňous musí dostat z hračky ven. Skvěle poslouží i čmuchací kobereček nebo lízací podložka. 

Vždy, když štěně kouše vaše ruce, dejte najevo nespokojeným, jasným hlasem, kdy už je to moc a ukončete hru tím, že odejdete. Brzy pochopí, že „au“ znamená, že vás to bolí a neměl by to dělat. Můžete trénovat i povel „pusť“, a to tak, že jakmile drží štěně v tlamě něco, co nechcete, zdvihnete ruku s pamlskem (pokud tento pohyb nemáte pro jiné povely) a řeknete „pusť“. Pamlsek obvykle způsobí, že si štěně rychle v tlamě udělá místo na dobrotu.

I když se to na první pohled nezdá, socializace a interakce s ostatními štěňaty je v tomto ohledu nesmírně důležitá, aby si štěně natrénovalo sílu stisku, jaký může případně použít. 

Jedině ostatní psi ho skutečně naučí, kdy je stisk hravý a kdy je myšlený vážně a bolí. Nechte své štěně dostatečně si vyhrát s ostatními, i dospělými psy. Budete tak mít doma vyrovnanějšího parťáka s lepší sebekontrolou.

Pokud máte dojem, že už je váš parťák skoro dospělý a pořád kouše vše, co najde, zejména, když zůstane doma sám, může jít o separační úzkost. Tu je třeba probrat s trenérem, který se touto problematikou zabývá. Jde o psychický problém a je potřeba ho řešit citlivě, abyste psí duši nezpůsobili škody ještě větší, než doposud.

• Pro štěňata je kousání přirozeným způsobem, jak objevovat svět.
• Potřebují se naučit, co už je příliš a co mají dělat místo toho.
• Zkuste jejich pozornost přesměrovat ke hře s hračkou, třeba interaktivní, s pamlsky uvnitř.
• Pokud jde o přezubování a růst zubů, pořiďte jim kousací hračky a pamlsky, ulevíte jim od bolesti.
• Štěně vždy dobře socializujte s ostatními psy, pomůže mu to naučit se správnou komunikaci a nekousat. 
• Pozor si dejte, pokud jde o separační úzkost. Tu je potřeba řešit naprosto jinak.